|
|
HUMAIN – o designu, umění, humanitních vědách a umělé inteligenci
Matějová, Alina ; Kořínek, David (oponent) ; Macháček, Mikuláš (vedoucí práce)
Umělá inteligence je symptomem budoucnosti osmdesátých let, technologickým fenoménem ezoterizovaným miliony řádků kódu, duch ve stroji, umělec generativního designu, strašák dystopického surrealismu. O umělé inteligenci se mluví již dlouhou dobu v různých oborech od informačních a komunikačních technologií přes sociologií a politické vědy po design a umění. Český vědecký fetišismus si pečlivě chrání hranice svých oborů a vymezuje, kdo jsme my a kdo ti ostatní, kde designéři nemají co říct k práci antropologů a už vůbec ne programátorů, kteří zase naopak nemají nic vědět o filozofii nebo mikrobiologii. Projekt HUMAIN a s ním spjatá konference si klade za cíl jít proti těmto zažitým cestám a hledat společné narativy a styčné body v oblastech designu, humanitních věd a umění. Nejde mu o terminologické zmnožení ani o mezioborovou nivelizaci. HUMAIN je platformou pro hledání společného jazyka a navazování spolupráce. Nechceme, aby budoucnost psal William Gibson, chceme, aby byla reflektována z co nejvíce možných úhlů pohledu a umožnila tak co největší emancipaci všem – lidem, robotům, planetě.
|
|
| |
|
|
Porovnání syndromu vyhoření u pedagogů přírodních a humanitních věd
Martinčíková, Barbora ; Vozková, Anna (vedoucí práce) ; Vítková Rulíková, Klára (oponent)
Práce se zpočátku zaměřuje na definování učitelské profese, charakterizuje samotný pojem učitele a jeho osobnost, vymezuje ideální pohled na učitele dle hlediska žáků a jejich rodičů. Další část práce se zaměřuje se na stresory ve školství, copingové strategie, vývoj syndromu vyhoření a na základě doložených výzkumů je zde uveden syndrom vyhoření v souvislosti s délkou učitelské praxe a genderu. Práce se zabývá tím, jak se jednotliví vyučující vypořádávají se stresem a uvádí souvislosti užívání copingových strategií s mírou syndromu vyhoření. Popisuje příznaky syndromu vyhoření, jeho prevenci a léčbu. Zaměřuje se na vybrané metody, které jsou určené pro diagnostiku míry syndromu vyhoření. V další části je vymezen pojem well-being ve vztahu ke školnímu prostředí a zmíněna je i strategie 2030+. Poslední část teoretické práce klasifikuje rozdíly mezi humanitními a přírodními obory. Praktická část je tvořena kvantitativním výzkumem formou dotazníku, který byl zadán pedagogům, kteří vyučují různé předměty na různých typech škol. Výsledky jsou znázorněny slovně i graficky. Cílem výzkumu je zjistit, zda má vyučovaný obor souvislost s vyšší mírou syndromu vyhoření, a zda se liší pohled na vnímání pojmu syndromu vyhoření mezi pedagogy uvedených oborů. Dotazníkové šetření bylo doplněno standardizovaným...
|
|
|
Návrh projektu dalšího vzdělávání pro akademické pracovníky vybraných vysokých škol s humanitním zaměřením
Tomešová, Kateřina ; Kursch, Martin (vedoucí práce) ; Tureckiová, Michaela (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na problematiku dalšího vzdělávání akademických pracovníků vysokých škol se společenskovědními a humanitními obory studia. Cílem diplomové práce je vytvořit návrh projektu dalšího vzdělávání v oblasti pedagogických a prezentačních dovedností pro akademické pracovníky vybraných vysokých škol humanitního zaměření. Tomuto výstupu předcházejí 4 kroky. Prvním dílčím cílem je popsat oblast vzdělávání a profesních kompetencí vysokoškolských učitelů. Druhým dílčím cílem je popsat současný systém a legislativu vysokoškolského vzdělávání v České republice. Třetím dílčím cílem je identifikovat možnosti v oblasti dalšího vzdělávání akademických pracovníků vysokých škol. Čtvrtým dílčím cílem je analyzovat potřeby akademických pracovníků v oblasti dalšího vzdělávání. Teoretická část práce se zaměřuje, na základě provedené rešerše literárních pramenů, analýzy dokumentů a legislativy, na oblast vzdělávání, profesních kompetencí akademického pracovníka, na problematiku dalšího vzdělávání, na systém vysokoškolského vzdělávání a na související legislativu vymezující vysokoškolské vzdělávání v České republice. Předmětem empirické části práce je zpracování návrhu vzdělávacího programu pro akademické pracovníky v rámci dalšího profesního vzdělávání v oblasti pedagogických a prezentačních...
|
|
|
Návrh projektu dalšího vzdělávání pro akademické pracovníky vybraných vysokých škol s humanitním zaměřením
Tomešová, Kateřina ; Kursch, Martin (vedoucí práce) ; Tureckiová, Michaela (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na problematiku dalšího vzdělávání akademických pracovníků vysokých škol se společenskovědními a humanitními obory studia. Cílem diplomové práce je vytvořit návrh projektu dalšího vzdělávání v oblasti pedagogických a prezentačních dovedností pro akademické pracovníky vybraných vysokých škol humanitního zaměření. Tomuto výstupu předcházejí 4 kroky. Prvním dílčím cílem je popsat oblast vzdělávání a profesních kompetencí vysokoškolských učitelů. Druhým dílčím cílem je popsat současný systém a legislativu vysokoškolského vzdělávání v České republice. Třetím dílčím cílem je identifikovat možnosti v oblasti dalšího vzdělávání akademických pracovníků vysokých škol. Čtvrtým dílčím cílem je analyzovat potřeby akademických pracovníků v oblasti dalšího vzdělávání. Teoretická část práce se zaměřuje, na základě provedené rešerše literárních pramenů, analýzy dokumentů a legislativy, na oblast vzdělávání, profesních kompetencí akademického pracovníka, na problematiku dalšího vzdělávání, na systém vysokoškolského vzdělávání a na související legislativu vymezující vysokoškolské vzdělávání v České republice. Předmětem empirické části práce je zpracování návrhu vzdělávacího programu pro akademické pracovníky v rámci dalšího profesního vzdělávání v oblasti pedagogických a prezentačních...
|
|
|
Intertextuality in academic writing: citation in soft and hard sciences
Štěpánková, Jana ; Malá, Markéta (vedoucí práce) ; Šaldová, Pavlína (oponent)
Na základě korpusové analýzy 72 odborných článků zkoumá tato práce způsoby, jimiž se odkazuje na dosavadní výzkum ve čtyřech různých vědních oborech, dvou humanitních (lingvistika a dějiny umění) a dvou přírodních (astronomie a biologie). První část poskytuje kvantitativní výsledky pro užívání základních dvou typů, citací integrovaných a neintegrovaných. Neintegrované citace převažují ve všech disciplínách, v biologii tvoří 91%, zatímco v astronomii a lingvistice není rozdíl tak markantní. Dějiny umění užívají téměř stejně obou typů. Další část se zaměřuje na integrované citace a ukazuje zastoupení tří typů (verb-controlling, naming a non-citation) pro zkoumané obory. Třetí část se věnuje rozložení citací v jednotlivých částech odborných článků. V závislosti na struktuře článku se prokazují dvě základní tendence: u pevně strukturovaných článků (biologie a lingvistika) je nejvíce citací v úvodní a diskuzní části. Články z astronomie a dějin umění citují se stejnou četností ve všech částech textu. Poslední část této práce je zaměřena na slovesa, jimiž se citace uvozují. Ta jsou rozdělena podle základní sémantické klasifikace (research, cognitive a discourse acts). Slovesa odkazující na proces samotného výzkumu jasně převládají v astronomii, v biologii jen těsně převažují nad slovesy řečových aktů....
|
|
| |
|
|
HUMAIN – o designu, umění, humanitních vědách a umělé inteligenci
Matějová, Alina ; Kořínek, David (oponent) ; Macháček, Mikuláš (vedoucí práce)
Umělá inteligence je symptomem budoucnosti osmdesátých let, technologickým fenoménem ezoterizovaným miliony řádků kódu, duch ve stroji, umělec generativního designu, strašák dystopického surrealismu. O umělé inteligenci se mluví již dlouhou dobu v různých oborech od informačních a komunikačních technologií přes sociologií a politické vědy po design a umění. Český vědecký fetišismus si pečlivě chrání hranice svých oborů a vymezuje, kdo jsme my a kdo ti ostatní, kde designéři nemají co říct k práci antropologů a už vůbec ne programátorů, kteří zase naopak nemají nic vědět o filozofii nebo mikrobiologii. Projekt HUMAIN a s ním spjatá konference si klade za cíl jít proti těmto zažitým cestám a hledat společné narativy a styčné body v oblastech designu, humanitních věd a umění. Nejde mu o terminologické zmnožení ani o mezioborovou nivelizaci. HUMAIN je platformou pro hledání společného jazyka a navazování spolupráce. Nechceme, aby budoucnost psal William Gibson, chceme, aby byla reflektována z co nejvíce možných úhlů pohledu a umožnila tak co největší emancipaci všem – lidem, robotům, planetě.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.